Twitter response:

Cykloškola v přírodě Lipno (foto)

Na dlouho očekávaný cyklopobyt na Lipně jsme se moc těšili. Tak trochu jsme již věděli, co nás čeká, jaké je ubytování, prostředí i pan vedoucí penzionu Vřesná. Jen počasí bylo velikou neznámou. Měli jsme ale veliké štěstí. Vezměme vše od začátku.

pondělí 3. června 2019 jsme se sešli před školou obtěžkáni zavazadly. Kola byla již od předchozího dne naložena v přívěsu a připravena k přepravě. Vyrazili jsme kolem půl osmé. Dlouhá cesta proběhla dobře. Na místo jsme dorazili kolem půl dvanácté. Po ubytování lehký odpočinek, nezbytné poučení o chování na penzionu a při jízdě na kole ve skupině. První cesta vedla k frymburskému přívozu, kde jsme se nechali převézt na druhou stranu Lipna do Frýdavy. Přes Dolní Výtoň a hráz jsme cyklostezkou dojeli na pláž, kde jsme se najedli, vyčvachtali v Lipně, pohráli si na herních prvcích. Pak směr penzion, výborná večeře, tradiční dezertík. S naplněnými břichy lehký odpočinek a podvečerní radovánky – trampolína, fotbal, přehazovaná, líný tenis, prostě, kdo co chtěl. Tento den ujeto 26 km.

úterý nás čekal náročný výstup na Stezku Korunami stromů. Prudké stoupání jsme opravdu „nedali“ a kola jsme statečně vytlačili nahoru. Stezka je nádherná, výhled z ní úžasný – celé Lipno jak na dlani. Při cestě jsme plnili úkoly, zabalancovali na vbudovaných prvcích. Po návratu dolů se každý najedl, děti si pohrály v lanovém centru a vyrazili jsme zpět. Při tradiční zastávce na pláži jsme něco opět pojedli, vykoupali se, pohráli a vyrazili k penzionu. Svíčková s knedlíkem neměla chybičku. Opět dezertík. Večer si to Krchleby rozdaly ve fotbale se Zbýšovem. Výhra 12:7 a k tomu vynikající výkon všech. Velká pochvala pro hráče. Najeto 26 km.

Ve středu svítil náš sluníčkový kamarád od brzkého rána. No, některým se již vstávat moc nechtělo. Po vydatné snídani nás čekal nejnáročnější den – výlet do Vyššího Brodu. Cyklostezkou jsme dojeli společně na hráz, kde jsme se rozdělili na 2 skupiny kvůli bezpečnosti při jízdě na silnici. Jelo se dobře, jelikož do Brodu se většinou klesá. Představa, že touto cestou pojedeme zpět, byla hrozná. Cestou jsme se stavili na Čertově stěně, překrásném kamenitém útvaru. Tady jsme se pokochali nádhernou přírodou, odpočinuli si a vyrazili jsme dál do Vyššího Brodu, ve kterém je klášter a odkud vodáci sjíždějí Vltavu. Tady jsme naplnili žaludky a druhou stranou se vypravili na zpáteční cestu kolem železnice a Vltavy. Zastávka u Vltavy, lezení po obrovských valounech, to byla paráda. Nikdo neřešil, jestli se děti namočí. Jeden zapomenutý (a včas zachráněný batůžek) stál zapomnětlivce kornout zmrzliny. Však on ten někdo dobře ví, že se o něm píše. Návrat cyklostezkou ani večerní fotbal děti nezničil. Tentokrát jsme utkání nevyhráli, jelikož zbýšovským dětem statečně pomáhal pan ředitel. Na penalty jsme ale opět slavili vítězství! Zdoláno 46 km.

Čtvrtek byl relativně odpočinkový. Přívozem jsme zdolali Lipno a vyrazili se podívat k rakouským hranicím. Sluníčkový kamarád nás tentokrát tolik nedoprovázel, takže jsme z batůžků vytáhli vše, co se dalo obléknout. Někteří situaci podcenili, takže paní ředitelka vytahala ze svých cyklotašek, co se dalo a oblékla minimálně 4 děti. Cestou zpět jsme se nechali znovu převézt přívozem a při zastávce na pláži se najedli. Měli jsme velké štěstí, jelikož v této době jsme se stali svědky závodů dračích lodí. Večer hry, bez fotbalu. Řízek přes celý talíř, dezertík. Ušlápnuto 19 km.

Přišel pátek a s ním chvíle odjezdu. Pobalili jsme již večer. Brzy ráno se naložila kola a po snídani jsme vyrazili k domovu. Cesta dlouhá, šťastný návrat.

Na tomto místě chci pochválit všechny děti za jejich chování a dodržování dohodnutých pravidel. Dík patří panu Pepovi, který se o nás v penzionu vzorně staral a rozmazloval naše chuťové buňky, manželům Krupařovým za velmi znatelnou pomoc nejen při cestách.

Ke slovům Adélky Deverové: „Paní ředitelko, tenhle rok byl pro mě nejbáječnější“ není třeba nic dalšího dodávat. Jen: „Ráda s vámi příští rok opět pojedu“. (J. Olivová)