Twitter response:

Programy primární prevence (foto)

Ve středu 23. 11. 2022 navštívil naši školu pan Radek Pospíšil, lektor ze společnosti  ACET ČR, z nadace Mezinárodních potřeb pro zdravou mládež. Přijel k nám s programy všeobecné primární prevence rizikového chování na téma „ Zdravé vztahy v kolektivu“ a „ Skrytá nebezpečí internetu“. Po vytvoření komunikačního kruhu a vzájemném prvním seznámení nám pan lektor představil svoji rodinu a nad fotografií uváděl, jaké jsou mezi jednotlivými členy a celkově lidmi rozdíly. Již od začátku navázal kontakt se všemi dětmi, které se velmi rychle zapojily a reagovaly. Následovala hra, kdy vždy jedno z dětí stálo v kruhu a mělo oslovit ostatní s otázkou… „ Kdo má doma psa?, Kdo rád sportuje?, Kdo má tmavé vlasy?“…apod. Děti rychle reagovaly – zvedaly se a měnily svá místa v kruhu. Tak se pěkně pobavily a postupně se mezi sebou v sezení i promíchaly. Poté jsme si povídali o tom, jak je každý z nás jedinečný a v čem všem odlišnosti mezi lidmi spočívají. Rozumíme si s lidmi podobně „nastavenými“, jako jsme my a jiný přístup k životu s sebou může přinášet konflikty. Seznámil nás s typologií osobností, jak se projevují introverti, jak extroverti, co kterému typu člověka více vyhovuje a že obor, zabývající se jednáním a chováním lidí se nazývá psychologie. Rozdíly v tom, jak co prožíváme, jsou spojené právě s naší osobností. Někdo může mít povahu upovídaného a hravého sangvinika, někdo je spíše flegmatický, jiný se chová cholericky…Zmínil, jak je důležitá pro každého z nás potřeba sounáležitosti a uznání. Poté se děti rozdělily na skupinky a měly zapisovat, jestli se někdy v životě setkaly s tím, že by se jim někdo posmíval. Po krátké přestávce jsme si vše společně vyhodnotili a vrátili se tak k tématu, proč má někdo potřebu druhé lidi zesměšňovat a povyšovat se nad nimi a jak se v takových situacích chovat. V další části besedy jsme si zahráli hru na čísla, ze které vyplynulo, že k tomu, aby se větší skupina lidí dohodla, je třeba vytvořit pevná pravidla a být určitým způsobem tolerantní. Ke konci první části jsme si ještě všichni mezi sebou zahráli hru „Kámen, nůžky, papír“, při které se vytvářely nahodilé týmy, v nichž se děti silně podporovaly a společně fandily.  Ověřili jsme si tak, že bez vzájemné spolupráce a domluvy by se nám nikomu moc dobře nevedlo a že je moc prima mít kolem sebe kamarády, se kterými si rozumíme a kteří nás v životě podrží. (J. Domasová)

Druhá část s názvem „Skrytá nebezpečí internetu“ byla věnována starším žákům, tedy 4. a 5. ročníku. Téma internetu je velmi ožehavé, neboť nebezpečí číhá na děti ze všech stran. Děti se seznámily s typy lidí, se kterými se v prostředí sociálních sítí můžou setkat: agresoři, naivky, úchylové, lovci, pomyslní přátelé a běžní uživatelé. Každý z nás má právo na ochranu osobnosti. Pomoci může rodič, učitel, kamarád, organizace nebo i stát. Na příkladech bylo dětem ukázáno, co může s člověkem udělat kyberšikana. Mějme přehled o tom, s kým naše děti komunikují a snažme se jim v případě potřeby vždy pomoci. Jednou můžou zase ony pomoci někomu jinému. (J. Olivová)

yberšikana. Mějme přehled o tom, s kým naše děti komunikují a snažme se jim v případě potřeby vždy pomoci. Jednou můžou zase ony pomoci někomu jinému. (J. Olivová)